Místní památky
Benešova vila
Kozí Hrádek je zřícenina gotického hradu,
nacházející se na levém břehu Kozského potoka, 2,5 km východně od
Sezimova Ústí. Pro svou spojitost se životem církevního reformátora Jana
Husa byl Kozí Hrádek dne 30. března 1962 prohlášen za národní kulturní
památku. Od roku 1991 je zřícenina v majetku města Sezimovo Ústí.
Paďousy – je hovorové označení historicky starší
části města Sezimovo Ústí, ve které se nachází například kostel
Povýšení sv. Kříže na Husově náměstí. Nachází se zde také
převážná většina významných archeologických nalezišť po vypálení
města husity z 15. století („české Pompeje“). Tato historická část
města, jehož dnešní podoba je tvořená převážně domky se zahradami a
množstvím zeleně, je zasazena do příjemného prostředí okolní krásné
přírody.
Památky v okolí
Borotín – zříceniny hradu založeného
v 2. polovině 14. století. V 17. století vypálen. Zachovány věže,
zbytky starého paláce a zřícenina nového paláce s bránou. Hrad je
nešetrně zakonzervován.
Chýnov – Bílkův dům postavený roku 1898 je první
architektonickou realizací chýnovského rodáka Františka Bílka. Byl místem
setkávání s duchovně spřízněnými osobnostmi např. J. Zeyerem, Zd.
Braunerovou, O. Březinou. Od r. 1990 expozice Galerie hlavního
města Prahy.
Tábor – Hradiště Kotnov – dnes vyhlídková věž a
muzeum. Hrad založil r. 1270 Přemysl Otakar II. jako součást města
Hradiště. Zničený Vítkovci ho Sezimové z Ústí nechali ve 14. století
obnovit. V 15. století byl již jako Kotnov zapojen do hradeb nově
vzniklého Tábora. Nárožní věž je nejstarší bateriovou věží
u nás.
Soběslav – zřícenina hradu, prvně zmiň. r.
1385 jako hrad Rožmberků. Za husitských válek dvakrát vypálen.
V poděbradské době byl opevněn. Od 16. stol. chátral. Zač. 17. stol.
zde byla škola, poté hrad sloužil jako sýpka, v l. 1628–1951 pivovar. Po
rekonstrukci (2001–2010) je sídlem Městské knihovny.